Československé právo ústavní. Ústavní vývoj československý v roce 1938

Po Teorii práva (2015) vychází v reprintu také druhá nejvýznamnější práce prof. Františka Weyra – Československé právo ústavní z roku 1937. Vysokoškolská učebnice ústavního práva vyšla necelý rok před podepsáním mnichovské dohody, která ukončila dvacetiletou existenci první Československé republiky a také vývoj československého ústavního práva, jehož ohniskem byla Ústavní listina z roku 1920. Duchovní otec této Ústavní listiny František Weyr tak ve své učebnici završil jednu etapu svého vědeckého bádání na poli ústavního práva.

Učebnice tvoří jeden celek s Teorií práva, protože František Weyr v ní ústavní právo vyložil důsledně z pozice tzv. ryzí nauky právní, jedné z nejvýznamnějších právních teorií 20. století, která dala vzniknout tzv. brněnské škole normativní teorie.

Kniha vychází s obsáhlou předmluvou prof. JUDr. Jana Filipa, CSc., profesora Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a soudce Ústavního soudu.

Reprint je doplněn Weyrovým článkem Ústavní vývoj československý v roce 1938, který Weyr uveřejnil v roce 1946 v Časopisu pro právní a státní vědu a který uvedl jako „zamýšlený doplněk“ předválečné učebnice.

„Z tehdejšího politického varu doprovázeného bohatou publikační činností mezi stovkami monografií a tisícovkami odborných článků a studií vystupují s časovým odstupem téměř jednoho století obě Weyrovy práce jako věže kostelů nějakého vzdáleného města. Tušíme, že kolem nich je spousta domů, koluje v nich život, ale v dálavém oparu je už není vidět. Stejně tak s odstupem času do popředí vystupují jen ta nejvýznamnější díla a promlouvají k nám jejich po desetiletí či staletí ověřované konstrukce a myšlenky formulované těmi, na jejichž ramenou, často nevědouce, dnes jakoby stojíme. To platí i pro Teorii práva a Československé ústavní právo, které napsal pro svůj úkol dokonale připravený autor, když v první z těchto monumentálních prací vyložil, jak je třeba k právní vědě a právu přistupovat, ve druhé to poté prakticky předvedl.“

Z předmluvy prof. JUDr. Jana Filipa, CSc.