Právo informačních technologií, 2. vydání

Kniha je kompendiem současného českého práva informačních technologií. Obsahuje v úvodní části teorii a metodologii tohoto oboru, ale její další obsah není členěn podle klasických právnických disciplín, nýbrž podle jednotlivých praktických problémových okruhů, jako jsou data, doménová jména, elektronické dokumenty, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence aj. To odráží potřebu reálné právní praxe, která si nemůže dovolit specializaci podle doktrinálních oborů, ale musí řešit jednotlivé technologicky determinované právní problémy.

Toto druhé vydání bylo kompletně přepracováno a výrazně doplněno. Změny ve struktuře kapitol i podstatné rozšíření rozsahu knihy odráží bouřlivý vývoj, kterým právo informačních technologií prošlo v posledních pěti letech. Obsah knihy tak důkladně reflektuje i novou evropskou a českou legislativu, která v posledních pěti letech přinesla zásadní změny do všech oblastí práva informačních technologií. Vedle nových evropských a českých právních předpisů, jejichž příchod se dlouhodobě očekával, jako je např. Akt o digitálních službách, se kniha věnuje i legislativě vzniklé v reakci na aktuální technologické výzvy, jako je např. Akt o umělé inteligenci.

Podstatná část práva informačních technologií je i přes inflaci nových právních předpisů stále věcí judikatury. Výklad tedy klade důraz i na aktuální judikaturu evropských, mezinárodních a českých soudů. Vedle judikatury českých soudů a Soudního dvora EU je pozornost věnována také judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, která je důležitá například v oblastech ochrany soukromí, vlastnictví nebo svobody projevu.

 Kapitoly jsou vnitřně rozčleněny na obecný popis pojmu a rozbor regulatorního problému, popis jeho vývoje, systematický výklad právní úpravy, partikulární výklad jednotlivých dílčích otázek a shrnutí závěrů.

jdůležitějším tématům současného práva informačních technologií. S výjimkou první kapitoly věnované pojmu a metodě práva informačních technologií, se příliš nezaměřuje na obecné otázky, ale naopak cílí na konkrétní problémy.  To odpovídá nynějšímu stavu vývoje této stále ještě poměrně nové právnické disciplíny. Původní věda práva informačních technologií se totiž z počátku věnovala převážně základním axiomům tohoto oboru, nicméně nyní mají spíše navrch na sobě na první pohled nezávislé specializované problémy.

Kniha se tedy postupně zaměřuje kromě metody práva informačních technologií na místní působnost práva na internetu, odpovědnost poskytovatelů služeb informační společnosti, práva k datům a softwaru, elektronické dokumenty, elektronická identifikace, doménová jména, data veřejného sektoru, ochranu soukromí a osobních údajů, elektronický obchod, regulaci elektronických komunikací a v závěru také na kyberbezpečnost a kyberkriminalitu.

Každá kapitola je rozčleněna na obecný popis pojmu a rozbor regulatorního problému, popis jeho vývoje, systematický výklad právní úpravy, partikulární výklad jednotlivých dílčích otázek a shrnutí závěrů z jednotlivých podkapitol.